Saša Hrbotický jako první o Nepříteli lidu píše:
„Jenže na Michala Hábu, režiséra i autora současné ibsenovské variace, vágní a zprofanovaná nálepka aktuálnosti působí jako rudý hadr na rozdrážděného býka. A tak ji od prvních chvil zesměšňuje a shazuje, nepokrytě se jí vysmívá, aby nakonec vynesl trumf a ukázal, v čem konkrétní živost Ibsena vidí on se svým týmem.“
Celý text recenze v tomto odkazu.
A mezi prvními je i recenze Ester Žantovské:
„Doktora coby moderní postavu samozřejmě činí zajímavým právě jeho rozporuplnost, kterou Hába ještě posiluje obsazením jednoho herce do rolí obou Stockmannů – jak již zmíněného lékaře, tak jeho bratra-starosty, který se bojí o koryto své i města a snaží se lázeňskou záležitost zamést pod koberec. V Hábově koncepci není potřeba žádných převleků ani výrazného odlišování obou postav, naopak: Miloslav König v dvojroli spíše ukazuje jejich shodné rysy, jakožto i přesunutí stěžejního konfliktu „dovnitř“, do srdce a mysli jediného člověka. I proto König místy v podstatě hraje schizofrenika, jemuž se v hlavě odehrává dialog dvou svářících se hlasů. Z dnešního levicově orientovaného pohledu je to (a oním TO je u Háby v posledku téměř vždy kapitalismus, případně současný model liberální demokracie) skutečně problém až schizofrenní: Budeme podkopávat kořeny systému, z něhož těžíme? Budeme dál ničit (přírodní) zdroje bohatství, které přitom čerpáme právě z těchto (přírodních) zdrojů?“
Celý text recenze v tomto odkazu.